Oleg Sedyšev
Oleg Sedyšev

Žertovné eseje DAREBÁCI

"Všichni mrtví, s výjimkou těch, kteří jsou naživu, a ti z nich pamatoval."Konfucius

Obsah

Eseje 3. Arkaša

Nejsem si jistý, ba dokonce o tom dost pochybuju, že to, o čem vám teď chci vyprávět, je vůbec k smíchu. Avšak v těch dávných dobách...

Arkaša Bljacher byl zrzavý hoch z Kišiněva.

Seznámili jsme se spolu na zkoušce z ruského jazyka (psali jsme tehdy slohovou práci). Seděli jsme u společného stolu. Tenhle kluk mi u zkoušky dost pomohl. Naučil mě, jak si mám zkontrolovat napsaný text. Když jsem pak četl svou práci od konce, jak mi poradil Arkadij, našel jsem tam asi 10 chyb. Dvě chyby jsem přesto přehlédl. Stejně mi to pomohlo a dostal jsem alespoň trojku. Když se později vytvářely studijní skupiny, octli jsme se spolu s Arkadijem v jedné z nich. Měla číslo 118.

Tehdy se už od první kontroly prezence učitelé ostýchali z nějakého důvodu vyslovit Arkašovo příjmení a říkali tu Bljucher, pak zas Blejcher, nebo ještě jinak. Pokaždé jsem v tu chvíli vykřikl: „To není Blujcher, ale Bljacher... a s pomlčkou!“ Mně to tehdy připadalo dost vtipné, protože celá skupina mně podporovala družným smíchem. Arkadij byl naštvaný a vysvětloval učitelům, jak zní jeho příjmení. Přesto to z jeho úst neznělo moc přesvědčivě.



V Oděse se říká, že opakovaný vtip není vtipem. U nás ve skupině se tahle situace opakovala celých šest let! Je jasné, že Arkadij ty moje výpady časem začal ignorovat, ale skupina se tomu s chutí zasmála i v šestém ročníku.

P. S. Arkadij Alexandrovič teď žije v New Yorku a pracuje jako ortoped.

4 července 2011

© Copyright: Oleg Sedyšev, 2012
Copyright Registrace №21202040355

Понравилось

Не понравилось

Оценить

Эссе

Общая статистика

Положительных оценок: 0

Отрицательных оценок: 0

Всего: 0

k obsahu