Oleg Sedyšev
Oleg Sedyšev

Žertovné eseje DAREBÁCI

"Všichni mrtví, s výjimkou těch, kteří jsou naživu, a ti z nich pamatoval."Konfucius

Obsah

Eseje 36. Lekce na celý život

Tuhle historku jsem měl nejspíš přidat k vyprávění o pivu na přednáškách, kde jsem se na konci zmínil, že já a někteří další studenti jsme využívali těch hodin k jiným, než studijním účelům, tedy k nějakým užitečnějším činnostem. Já jsem například využíval čas na přednáškách k psaní dopisů rodičům. Ale Olja Pticinová z naší tehdejší čtrnácté skupiny dopisy nepsala. Na přednáškách se zabývala něčím úplně jiným, přičemž tato činnost jí pohlcovala natolik, že někdy dokonce ani nereagovala, když byla tázána.

Olja byla moc sympatická, vždycky se elegantně oblékala, byla to klidná a rozvážná dívka. Ale navzdory své mírné povaze se s potěšením účastnila našich akcí. Jistě je těžké představit si Olju, jak pije na přednášce pivo hadičkou od fonendoskopu, i když nevylučuju, že naši hoši jí nabízeli, aby to alespoň zkusila. A je docela možné, že jim to někdy i neodmítla. Jsem si jistý, že měla dobrodružné sklony. To je možné usuzovat i podle jiných příznaků. Třeba já jsem psal na přednáškách dopisy a zápisy z nich jsem přepisoval až doma. Věděl jsem, kdo dostatečně podrobně a rychle zapisuje látku, a navíc má ještě čitelný rukopis. Olja si počínala ještě jednodušeji. Přednášky nepřepisovala, prostě jen poprosila před zápočtem nebo před zkouškou o zapůjčení poznámek a dostala je. A tak Olja neplýtvala časem na různé slovní hry nebo na piškvorky, jako například já a Vagram. Nehrála ani hry, protože štupovala na přednáškách kapronové punčochy. Tak to bylo. Někteří měli na přednáškách v aktovce pivo, někteří dopisní obálky a někteří psali konspekty. A Olga měla tašku plnou kapronových punčoch.

S potěšením jsme ji pozorovali, jak si v zamyšlení vyndávala z tašky punčochu, dlouho jí prohlížela (hodnotila šev), zkoumala jehlici a načínala novou štupovačku. Někdy se stalo, že z nějakých důvodů vyměnila jednu punčochu za druhou, kterou si zase dlouho prohlížela. Olga používala při štupování speciální pomůcku, takovou drobnou. Pro mne je dnes těžké to nějak popsat, ale holky v té době to znaly a všechny pečlivky, ke kterým patřila i naše Olja, tu věc měly a používaly ji.



Ještě jeden představitel z řad studentstva na přednáškách nepil pivo, ani nehrál hry se slovy a piškvorky. Byl to Ljoša Lapěnkov. Pivo měl samozřejmě rád. Jak by také loďmistr námořní plavby mohl nemilovat pivo a pití vůbec? To by se ani nemohl tím lodníkem stát! Ljoša Lapenkov byl skutečný loďmistr, i když toho času bývalý. Tak tedy Ljoša chodil pravidelně na přednášky, ale také na nich pravidelně spal. Přičemž jen tak nepodřimoval, ale doslova chrněl. Spával tak sladce, že jeho baculaté tváře (Ljoša byl kulaťoučký) se nafukovaly, a někdy také vydávaly takové lehké, téměř neslyšitelní pochrupování. To se snad ani nedá nazvat nějakých chrápáním, spíš bych to nazval funěním.

Tak i tohle se dělo u nás na přednáškách! Jak jsme mohli, tak jsme Ljošu chránili. Měli jsme ho všichni rádi. Byl jeden z nemnohých, kteří studovali bez jakékoli podpory, myslím tedy finanční. Proto musel Ljoša po nocích stále pracovat. Přes den ale musel být na výuce. My jsme rádi pobývali u Ljoši doma. On nikdy nebydlel na koleji a celý čas si pronajímal byt. Hledal byty bez příslušenství na okraji města. Nejdůležitější pro něj bylo to, aby bydlel levně. Vlastnil například velký sud, ve kterém bylo nasolené zelí. To ukořistil (samo sebou se rozumí, že bez dovolení) na podzimních zemědělských brigádách, na které byli studenti každoročně vysíláni. Jestliže se druzí snažili, jak mohli, aby se z těch prací na poli nějak vykroutili, tak Ljoša se naopak vždycky hlásil jako první. No a pochopitelně jak zelí, tak i brambory se velmi hodily jako užitečné zásoby na zimu.

Budete se asi smát, ale jednou dokonce choval i prasátko. A snad z ohleduplnosti nebo možná z vděčnosti za to, že jsme mu všichni pomáhali sehnat zásoby na zimu, pozval celou naši skupinu, abychom mu pomohli to prase zapíchnout. Nebudu vám tu popisovat mučení toho ubohého zvířete, které se opilí sadisté s minimální chirurgickou průpravou snažili připravit o život. No, a když jatka skončila a prase bylo naporcováno, přišla chvíle kulinářská. Patnáct hladových krků pojídalo čerstvě smažené maso a hojně ho zapíjelo domácím pivečkem. Snědli jsme celou půlku, jak nám později Ljoša naznačil, a taky dodal, že jsme vypili půl bečky piva. Do bečky se tehdy vešla tři celá vědra!

Další příběh bych měl spojit s vyprávěním o tom, jak je svět malý. Můžete mi říct, jak se mohl sejít v Kemerovu můj spolužák ze školy Víťa Bělkov (deset let jsme spolu chodili do jedné třídy a byli jsme kamarádi) a Sláva Sizikov, také můj spolužák, ale až z fakulty? Představte si, že tihle dva se znali! Víťa v té době studoval na Kemerovské polytechnice. Tu historku jsem připomněl, protože Sláva na ni nikdy nevzpomínal, ani o ní nechtěl mluvit. Vyprávěl mi ji Víťa. Ten případ je prostý až k pláči a velmi se podobá událostem z „Nešťastného případu“.




Tak tedy, Víťa se Slávou se rozhodli, že budou něco slavit. A jak se tehdy u nás slavilo? Šli do obchodu, u pokladny nejdřív zaplatili, a pak dostali účtenku na 3,87 rublů (pro ty co nevědí, tolik tenkrát stála vodka „Osobo Moskovskaja“). Přišli do oddělení s alkoholem a Sláva automaticky říká prodavači: „Dvě láhve za 3,87.“ Ten se na účet ani nepodíval a automaticky jim podal dvě láhve. Víťa byl z toho celý pryč, že to vyšlo, a Slávka se radoval tak, až samým štěstím hladil a líbal tu lehce nabytou láhev... až ji upustil! Už víte z jiného vyprávění, že zvuk „cink“ a „křup“ byl velmi podobný zvuku, který zasadil ránu Tolikovi Lopatinovi. Šok z toho měli oba stejný, pouze s tím rozdílem, že Tolik seděl na sněhu a Slávka v městském parku. Víťa zakončil historku těmito slovy: „Dostal jsem lekci na celý život.“ Zase měli pravdu naši předkové, kteří říkali: „Nedělej si zuby na to, co ti nepatří!“

29 července 2011

© Copyright: Oleg Sedyšev, 2012
Copyright Registrace №21202050417

Понравилось

Не понравилось

Оценить

Эссе

Общая статистика

Положительных оценок: 0

Отрицательных оценок: 0

Всего: 0

k obsahu