Oleg Sedyšev
Oleg Sedyšev

Žertovné eseje DAREBÁCI

"Všichni mrtví, s výjimkou těch, kteří jsou naživu, a ti z nich pamatoval."Konfucius

Obsah

Eseje 86. Myš! ...ve vlasech? Jak originální!

Toť se ví, že se učitelé jeden od druhého liší! Nemám teď na mysli nějaké kriterium, podle kterého předávali znalosti studentům. Chci se nyní zmínit o čistě vnějších kvalitách učitelů. Nehledě na množství čtyřek, které Jevgenij Nikolajevič Šerstěnnikov rozdával studentům, byla radost na něj pohledět. Vždy pečlivě upravený švihák! Ačkoli se ho všichni obávali, jednoznačně vzbuzoval úctu. Neměl zapotřebí zvyšovat hlas ani nahánět studentům strach. Stačil jeden ostrý pohled a přeběhl vám mráz po zádech.

Nu a což teprve ženy a akademická půda? Do posluchárny vchází upravená, vkusně oblečená, klidná, inteligentní a navíc pečlivě učesaná učitelka. Ještě bych doplnil, že z ní sálalo vnitřní sebevědomí a samostatnost. Takovou učitelku posloucháte s otevřenými ústy. Tak to alespoň obvykle bývá.

Docentka katedry mikrobiologie Valentina Alexejevna Gromovovová zcela odpovídala mnou zmíněnému popisu. Myslím, že ještě stojí za zmínku to, že její pohyby byly vždycky měkké a plavné. Studenti si ji nejenom vážili, ale také ji opravdu měli rádi. Řeknu ještě víc – na její výuku se těšili. Všechny zajímalo, co si tentokrát vezme na sebe a jaký bude mít účes. Celkově se Valentina Alexejevna těšila autoritě jak u studentů, tak u studentek.
Příhoda, o které vám chci povídat, se stala při výuce na obyčejné rutinní hodině mikrobiologie. Ještě před ní zašli ti, kteří měli zrovna službu, do vivária a přinesli odtud tucet šedých myší. Jak se myšky nesou, skáčou po celé kleci a vůbec jsou velmi aktivní. Zjevně projevují radost ze života. Taky proč by se neradovaly? Ve viváriu dostanou krmení, na rozdíl od studentů, kteří si musí potravu obstarat sami. Navíc je nikdo ve škole nezkoušel a nedával jim samozřejmě žádné čtyřky. No, a že s nimi provádějí pokusy, to v daný moment myšky netuší, a právě proto ze všech sil vesele dovádějí.

Docentka Gromovová přišla na výuku jako vždy elegantní a s klidem jí vlastním vyndala z klece sebejistým pohybem jednu z myšek, aby na ní ukázala a vysvětlila, co budeme ten den na praktikách celé dvě hodiny dělat. Skupina Galiny Velďanskinové byla nachystaná pozorně naslouchat. A v tom se stává něco neuvěřitelného. Myška, která ještě před okamžikem klidně a poslušně spočívala v rukou Valentiny Alexejevny, sebou prudce trhla, udělala skok a octla se na hlavě paní docentky. Přitom sebou zmítala v účesu a stále víc a víc se zaplétávala do vlasů!

Dívky ze skupiny se s výkřiky rozprchly na všechny strany a do všech koutů. Někdo z kluků křičí: „Lehnout!“ Všichni strnuli. Bylo jim zoufale líto docentky Gromové, ale daná situace byla natolik komická, že nebylo možné se nerozesmát. Všichni se pochopitelně báli, aby neurazili Valentinu Alexejevnu a doslova se zalykali, jak potlačovali výbuch smíchu. Celá ta situace, nebo jak potom říkali studenti, celý ten cirkus pokračoval. To by ale nebyla Gromová, kdyby s všudypřítomným sebeovládáním a vnitřní kázní nevyrvala, přesněji řečeno nevypletla uprchlého hlodavce ze svého účesu.



To však ještě nebylo všechno. Bylo vidět, že Valentina Alexejevna chytila myšku do ruky nešikovně a ta se jí ještě jednou prudce vytrhla a octla se na podlaze. Dočista zblázněná myš začala lítat po posluchárně. Dívčí polovina skupiny vydávala čtyřčárkované „Á – á – á – á – á - ...“ Jejich ječení bylo slyšet po všech patrech budovy. Docentka Gromovová nakročila ke dveřím, otevřela je dokořán a nechala myš utéct. Za nový rajcovní účes na hlavě paní docentky myška dostala zaslouženou odměnu v podobě svobody.

Námět tohoto příběhu laskavě poskytla Galina Velďanskinová.

13 listopad 2011

© Copyright: Oleg Sedyšev, 2012
Copyright Registrace №21202080449

Понравилось

Не понравилось

Оценить

Эссе

Общая статистика

Положительных оценок: 0

Отрицательных оценок: 0

Всего: 0

k obsahu