Žertovné eseje DAREBÁCI
"Všichni mrtví, s výjimkou těch, kteří jsou naživu, a ti z nich pamatoval."Konfucius
Obsah
- Slovo autora
- Copyright Registrace
DAREBÁCI
Eseje 1. Jak jsem se stal studentem
Eseje 2. Minikolej
Eseje 3. Arkaša
Eseje 4. Dito
Eseje 5. Vagram
Eseje 6. Jevgenij
Eseje 7. Sláva Sizikov
Eseje 8. Báťa
Eseje 9. Tolik a Vagram
Eseje 10. Ilgam a Otari
Eseje 11. Péťa Kozlov a píšťalka
Eseje 12. Golubjov a Sáša Plochich
Eseje 13. Serjoža Ščerbinin
Eseje 14. Zkouška z praktické chirurg...
Eseje 15. Striptýz Lídy Syrkaševové
Eseje 16. Svět je malý
Eseje 17. Pseudosvatba
Eseje 18. Jak jsem dělal vedoucího odb...
Eseje 19. Anatomie
Eseje 20. Skupina č. 118
Eseje 21. RW
Eseje 22. Bratři Romašovovi
Eseje 23. Farmakologie
Eseje 24. Sambo
Eseje 25. Dimka vinařem
Eseje 26. Pivovar
Eseje 27. Delikátnost
Eseje 28. Vojenská příprava
Eseje 29. Festival
Eseje 30. Příliš hr do manželství
Eseje 31. Pivo na přednáškách
Eseje 32. Zkoušky
Eseje 33. Šídlo v pytli neutajíš
Eseje 34. Nešťastná událost
Eseje 35. Vendeta
Eseje 36. Lekce na celý život
Eseje 38. Snubní prsten
Eseje 40. Jak různí byli ti všichni
Eseje 41. Výrobek č. 2
Eseje 42. Kytara
Eseje 43. Lékař, který se minul povol...
Eseje 44. Ať žije sport!
Eseje 45. Canalis nasolacrimalis
Eseje 46. Komsomol
Eseje 47. Unus – jednička
Eseje 48. Foto – Graf
Eseje 49. Tři tablety aminazinu
Eseje 50. "Polární záře"
Eseje 51. Podařená kvítka
Eseje 52. Bratr – 2
Eseje 54. Aspekty osobnosti
Eseje 56. Ďábelský úšklebek
Eseje 57. Jednadvacet žbluňků
Eseje 58. Trojčata
Eseje 59. Plov na Issyk – Kulu
Eseje 60. Spekulace! Je to byznys, nebo...
Eseje 61. Hořký cukr
Eseje 63. Krupicová kaše
Eseje 64. Pocit hrdosti
Eseje 65. Byla to vůbec láska?
Eseje 67. Lístek č. 13
Eseje 68. Když chybí smysl pro dobrodr...
Eseje 69. Portréty
Eseje 70. Exkurze
Eseje 71. Zimní zkouškové období
Eseje 72. Stierlitz může odpočívat
Eseje 73. Dýchejte ústy, prosím
Eseje 74. Hitler kaputt!
Eseje 75. Druhák
Eseje 76. Za chyby se platí
Eseje 77. Tři písmena
Eseje 78. Kníže z Imeretie
Eseje 79. Jeden seje, druzí sklízejí
Eseje 80. Pud soli
Eseje 81. Šprýmař
Eseje 82. Vzhůru na barikády!
Eseje 83. „Gorko! Gorko!“
Eseje 84. Zbabělci
Eseje 85. Zázrak!
Eseje 86. Myš! ...ve vlasech? Jak origi...
Eseje 87. Rozený porodník
Eseje 88. Mezinárodní den dětí
Eseje 91. Tumáš granát, fašisto!
Eseje 96. POPA
Eseje 97. Ty jsi ale hazardér, Paramoš...
Eseje 99. Věčně hladoví
Eseje 100. Darebáci
Po ukončení institutu
Eseje 37. Bílé chryzantémy
Eseje 53. Trojí dík
Eseje 55. Jsme jedenáctí! No a co?
Eseje 62. Fajnzilbergův omyl
Eseje 90. Ještě to není to pravé
Eseje 92. Záchrana tonoucích je v ruk...
Eseje 93. Lidé, buďte šťastní
Eseje 94. Balzám na srdce
Eseje 98. Óda na plov
Besedy v kuchyni
Eseje 39. Cihlou do hlavy
Eseje 89. Gurjevská kaše neboli besedy...
Za horizontem
Eseje 66. Paříž, Paříž...
Eseje 95. Milán – město blahobytné
Eseje 89. Gurjevská kaše neboli besedy v kuchyni
Můj názor na nějaké jevyvůbec není měřítkem těchto jevů,
můj názor má pouze objasňovat,
v jaké míře nebo jak vidím tyto jevy já.
(Epitaf)
Z nějakých blíže neurčených důvodů se zdá, že nejenom já, ale i ostatní moji spolužáci a vrstevníci, zažíváme pocit nostalgie po bývalém Sovětském svazu. Možná že u každého je to trochu jinak, ale vzpomínky typu „a tehdy to bylo...“ máme všichni. Někdo vzpomíná, že měl dostatečný plat, který uspokojil jeho naléhavé potřeby, a pokud to byl medik, tak mu nechyběla společenská prestiž. Bylo by hříchem tajit, že k tomu patřily dárky a dary a také banální úplatky (v těch dobách ještě neexistovala soukromá praxe).
Je zřejmé, že vznik eurasijského ekonomického prostoru má samozřejmě i politickou souvislost. Všem je jasné, že když V. V. Putin napsal o Eurasijském svazu (Eurasijské unii – EAU) v Izvěstiích a potom svolil ke kandidatuře na prezidenta Ruské federace, hodlá své záměry tak či onak uskutečnit. A rychlost, se kterou se ta věc posunula od prvních slov k prvním krokům k vytvoření Svazu, ukazuje, s jakou mírou závažnosti jsou jeho slova přijímána v zahraničí. Netýká se to samozřejmě pouze nejbližších zahraničních sousedů, pro které je Rusko užitečné a oni jsou užiteční pro něj, ale i USA, kteří jsou známé tím, že se začínají cítit divně, když se někomu daří dobře. V tom případě hned dávají povely „Chyť ho!“ svým ruským přisluhovačům, kteří se nevím proč nazývají demokratická společnost.
Tato společnost už začíná všemožně zadávat nabídky moldavským stavebníkům, tádžickým domovníkům i Kyrgyzům, kteří ačkoli nejezdí do Ruska tak masově jako dřív, také nejsou proti žít ve slušném hmotném zabezpečení na účet Ruska. Nejzajímavější na tom je to, že v téhle „osvícené demokratické společnosti“ všichni jmenovaní mají zvláštní nálepku méněcenných lidí, bez kterých by bylo v Rusku lépe. Pravda, komu je lépe, to nevysvětlují. Ani jeden představitel té veřejnosti neprotestuje, že nějaký Tadžik zabral místo domovníka, na které „demokrat“ čekal několik měsíců. Tahle společnost slušně řečeno úplně kašle na zoufalou situaci v Tádžikistánu. Před rozpadem Sovětského svazu jsem v Tadžikistánu žil a vím, že dokonce i věch dobách Tádžické rodiny přežívaly na plackách s kuragou (sušené meruňky). Naštěstí tam ty meruňky rostou ve velkém množství a sušené chutnají báječně. Tehdy vláda alespoň dávala početným rodinám nějakou tu kopějku, ale teď? Gastarbeitři ze Západní Ukrajiny, ba i z Pobaltí, se nahrnuli do zaslíbené Evropy, kde už jich také mají plné zuby. A kam se mají vrhnout gastarbeitři ze Střední Asie? Evropa je daleko a místa domovníků už tam zabrali imigranti z Pobaltí a z Ukrajiny. Tak jezdí a budou jezdit do Ruska, ať se děje co se děje. Vždyť nemají, kde by si vydělali peníze. Podle výroků „progresivní společnosti“ se u některých Rusů objevují přání držet se dál ode všech jinověrců.
Osměluji se tvrdit, že výrobky ruské provenience bude na Západě sotva někdo kupovat. Tím se vůbec nesnažím urazit ruské výrobce, pouze konstatuji fakt. Předpokládá se však, že v zemích Společenství nezávislých států (SNS) půjdou na odbyt. Tam jsou již po desetiletí, ne li po staleté společného soužití, zvyklí na podobnou kvalitu. Současný trh musí být velký a společný. Potom může dát impuls k rozvoji vědy i průmyslu. Žádné krize nebudou strašlivé. Vždyť když se všichni spojí, potřeby trhu se minimálně zdvojnásobí, nebo spíš ztrojnásobí. To bude nejmohutnější impuls pro průmysl. Současně se bude rozvíjet věda i umění. A kvalitní mozky Rusům nechybí. Jen si vzpomeňte, kolik průmyslových objektů bylo postaveno v oné Kyrgýzii nebo v Uzbekistánu. A dnes jsou opuštěné. To všechno se obnoví. Ruské peníze ochotně potečou do Střední Asie. Tam vzniknou také nová pracovní místa a ubude těch „méněcenných“, kteří zatím pracují jako domovníci v Rusku. Zkrátka řečeno, dej Bůh Putinovi sílu dát dohromady to, co komunisti v čele s Jelcinem (vždyť on stejně zůstal komunistou až do smrti) tak hloupě promrhali. Ve světě se objeví nový svaz – Eurasijský a Putina budou nazývat Novým Sjednotitelem Zemí Ruských.
Takovéhle rozhovory vedeme v kuchyni se svojí milou ženou. Poté, co mi moje žena uvaří k obědu nějaké poctivé ruské jídlo. Po té báječné krmi spolu probíráme podobné myšlenky. Nedávno se jí skvěle povedla gurjevská kaše, a to mě přivedlo k předchozím úvahám. Vždyť taky žádný div. Tu kaši nevymyslel jen tak ledajaký obyčejný hrabě Dmitrij Gurjev. Byl to navíc ještě ministr financí a člen Státní rady Ruska. Není nad inspiraci.
5 prosinec 2011
© Copyright: Oleg Sedyšev, 2012
Copyright Registrace №21202080502
k obsahu ↑