Oleg Sedyšev
Oleg Sedyšev

• Žertovné eseje

• Návštěvní kniha

• Kontakty


Žertovné eseje DAREBÁCI

"Všichni mrtví, s výjimkou těch, kteří jsou naživu, a ti z nich pamatoval."Konfucius

Obsah

Eseje 89. Gurjevská kaše neboli besedy v kuchyni

Můj názor na nějaké jevy
vůbec není měřítkem těchto jevů,
můj názor má pouze objasňovat,
v jaké míře nebo jak vidím tyto jevy já.
(Epitaf)

Z nějakých blíže neurčených důvodů se zdá, že nejenom já, ale i ostatní moji spolužáci a vrstevníci, zažíváme pocit nostalgie po bývalém Sovětském svazu. Možná že u každého je to trochu jinak, ale vzpomínky typu „a tehdy to bylo...“ máme všichni. Někdo vzpomíná, že měl dostatečný plat, který uspokojil jeho naléhavé potřeby, a pokud to byl medik, tak mu nechyběla společenská prestiž. Bylo by hříchem tajit, že k tomu patřily dárky a dary a také banální úplatky (v těch dobách ještě neexistovala soukromá praxe).


2 Mně tyhle řeči po pravdě řečeno vzhledem k naší mocenské državě připadají urážlivé. Ne kvůli Sovětskému svazu, ale kvůli Rusku. Odpusťte mi ta vzletná slova, ale tak to je. A tak když se po dvaceti letech údajného demokratického rozvoje, ve skutečnosti však rozpadu všeho toho, co Rusko po staletí po kousíčcích dávalo dohromady, objevují úvahy o sjednocení bývalých součástí někdejšího silného a mocného Ruska, činí mě to šťastným. Jsem připraven prominout Putinovi všechny prohřešky, i když se dá říct, že vlastně žádné nevidím. Vážím si ho za to, že tvrdě a s ruským pohledem na věc mluví o „amících“, kteří si měkký způsob komunikace vyhodnocují jako slabost, a podle toho tak s dotyčnými nakládají. Putina dělá diplomatem i předchozí výcvik a zkušenost ve státním aparátu. Uměl si vynutit respekt i kázeň. Jak jinak vysvětlíte fakt, že doslova několik dní poté, co bylo oznámeno znovuzvolení V. V. Putina prezidentem, byla podepsána smlouva o zóně svobodného trhu ve většinové části bývalého SSSR.

Je zřejmé, že vznik eurasijského ekonomického prostoru má samozřejmě i politickou souvislost. Všem je jasné, že když V. V. Putin napsal o Eurasijském svazu (Eurasijské unii – EAU) v Izvěstiích a potom svolil ke kandidatuře na prezidenta Ruské federace, hodlá své záměry tak či onak uskutečnit. A rychlost, se kterou se ta věc posunula od prvních slov k prvním krokům k vytvoření Svazu, ukazuje, s jakou mírou závažnosti jsou jeho slova přijímána v zahraničí. Netýká se to samozřejmě pouze nejbližších zahraničních sousedů, pro které je Rusko užitečné a oni jsou užiteční pro něj, ale i USA, kteří jsou známé tím, že se začínají cítit divně, když se někomu daří dobře. V tom případě hned dávají povely „Chyť ho!“ svým ruským přisluhovačům, kteří se nevím proč nazývají demokratická společnost.


Tato společnost už začíná všemožně zadávat nabídky moldavským stavebníkům, tádžickým domovníkům i Kyrgyzům, kteří ačkoli nejezdí do Ruska tak masově jako dřív, také nejsou proti žít ve slušném hmotném zabezpečení na účet Ruska. Nejzajímavější na tom je to, že v téhle „osvícené demokratické společnosti“ všichni jmenovaní mají zvláštní nálepku méněcenných lidí, bez kterých by bylo v Rusku lépe. Pravda, komu je lépe, to nevysvětlují. Ani jeden představitel té veřejnosti neprotestuje, že nějaký Tadžik zabral místo domovníka, na které „demokrat“ čekal několik měsíců. Tahle společnost slušně řečeno úplně kašle na zoufalou situaci v Tádžikistánu. Před rozpadem Sovětského svazu jsem v Tadžikistánu žil a vím, že dokonce i věch dobách Tádžické rodiny přežívaly na plackách s kuragou (sušené meruňky). Naštěstí tam ty meruňky rostou ve velkém množství a sušené chutnají báječně. Tehdy vláda alespoň dávala početným rodinám nějakou tu kopějku, ale teď? Gastarbeitři ze Západní Ukrajiny, ba i z Pobaltí, se nahrnuli do zaslíbené Evropy, kde už jich také mají plné zuby. A kam se mají vrhnout gastarbeitři ze Střední Asie? Evropa je daleko a místa domovníků už tam zabrali imigranti z Pobaltí a z Ukrajiny. Tak jezdí a budou jezdit do Ruska, ať se děje co se děje. Vždyť nemají, kde by si vydělali peníze. Podle výroků „progresivní společnosti“ se u některých Rusů objevují přání držet se dál ode všech jinověrců.

Osměluji se tvrdit, že výrobky ruské provenience bude na Západě sotva někdo kupovat. Tím se vůbec nesnažím urazit ruské výrobce, pouze konstatuji fakt. Předpokládá se však, že v zemích Společenství nezávislých států (SNS) půjdou na odbyt. Tam jsou již po desetiletí, ne li po staleté společného soužití, zvyklí na podobnou kvalitu. Současný trh musí být velký a společný. Potom může dát impuls k rozvoji vědy i průmyslu. Žádné krize nebudou strašlivé. Vždyť když se všichni spojí, potřeby trhu se minimálně zdvojnásobí, nebo spíš ztrojnásobí. To bude nejmohutnější impuls pro průmysl. Současně se bude rozvíjet věda i umění. A kvalitní mozky Rusům nechybí. Jen si vzpomeňte, kolik průmyslových objektů bylo postaveno v oné Kyrgýzii nebo v Uzbekistánu. A dnes jsou opuštěné. To všechno se obnoví. Ruské peníze ochotně potečou do Střední Asie. Tam vzniknou také nová pracovní místa a ubude těch „méněcenných“, kteří zatím pracují jako domovníci v Rusku. Zkrátka řečeno, dej Bůh Putinovi sílu dát dohromady to, co komunisti v čele s Jelcinem (vždyť on stejně zůstal komunistou až do smrti) tak hloupě promrhali. Ve světě se objeví nový svaz – Eurasijský a Putina budou nazývat Novým Sjednotitelem Zemí Ruských.

Takovéhle rozhovory vedeme v kuchyni se svojí milou ženou. Poté, co mi moje žena uvaří k obědu nějaké poctivé ruské jídlo. Po té báječné krmi spolu probíráme podobné myšlenky. Nedávno se jí skvěle povedla gurjevská kaše, a to mě přivedlo k předchozím úvahám. Vždyť taky žádný div. Tu kaši nevymyslel jen tak ledajaký obyčejný hrabě Dmitrij Gurjev. Byl to navíc ještě ministr financí a člen Státní rady Ruska. Není nad inspiraci.

5 prosinec 2011

© Copyright: Oleg Sedyšev, 2012
Copyright Registrace №21202080502

Понравилось

Не понравилось

Оценить

Эссе

Общая статистика

Положительных оценок: 0

Отрицательных оценок: 0

Всего: 0

k obsahu ↑


Copyright © 2001-2024
www.syedyshev.cz
All rights reserved
Contacts and Questions